Jít se za teplého léta projít, natrhat si bylinky a uvařit si z nich voňavý čaj nám přinese nejen příjemné potěšení, ale zároveň na nás bude bylina lehce působit svými léčivými účinky. Z bylinky můžeme připravit masti, sirupy, maceráty, oleje, tinktury a mnohé další medicínské přípravky, které budou našimi pomocníky při řešení všelijakých zdravotních problémů. Používání bylinek pro prevenci a léčbu je jistě správný přístup. Aby však mohl být také jedinou cestou, potřebujeme, aby byla bylina dostatečně silná a účinná.
Věřte nebo ne, ale tinktury, masti, výluhy, maceráty připravované tak, jak je známe dnes, jsou v rostlinné alchymii medicínou nižšího řádu.
Obvykle se pro výrobu (i domácí) medicíny využijí jednotlivé složky bylinky, která se může vařit, macerovat, louhovat a podobně. Použitá bylinka se následně odstraní a užívá se čistá medicína, která jistě obsahuje řadu cenných látek.
Spagyrické zpracování rostliny je mnohem komplexnější a výrazně účinnější.
Spagyrický proces spočívá v tom, že se celá rostlina nejdříve otevře a uvolní se z ní všechny její účinné látky.
Následně se bylina alchymistickým procesem rozloží, aby se po té přeměnila a opět spojila v celek. Pokud Vám to zní jako magická praxe, tak věřte, že spagyrický proces vstupuje do samotné duchovní podstaty byliny a její účinky mají zcela jiný rozměr.
Základní alchymistickou zásadou je Odděluj a spojuj.
Slovo Spagyrie se skládá ze dvou řeckých slov. Spao – vytahovat, rozdělovat, extrahovat a agerio – spojovat, usebírat. První, kdo začal slovo Spagyrie používat, byl celosvětově proslulý alchymista, astrolog a především lékař Paracelsus. Byla to vskutku významná osobnost. Paracelsus učinil mnoho důležitých objevů a předznamenal vznik novodobého lékařství. K rostlinám přistupoval tak, že se snažil naplňit základní podstatu alchymie Solve et coagula – tedy odděluj a spojuj a to v jejím komplexním chápání celku – jednoho světa Unus mundus.
Podle Spagyrie obsahuje každá rostlina tři filozofické principy, na které je potřeba ji nejdříve rozložit. Jsou označovány jako Merkur (někdy Rtuť), Síra a Sůl. Pokud označení pojmeme pouze jako prvky tak jsou to Rtuť, Síra a Sůl. Kdy Rtuť je hlavním činitelem duchem - spiritem, Síra – duše – anima a Sůl jako tělo – solný korpus. Tyto tři filosofické principy rostliny nazýváme esenciálie.
Pojďme se tedy podívat na to, jak si můžete vyrobit bylinnou tinkturu podle Spagyrického postupu.
Základní substanci – ducha – (Rtuť) z rostliny získáme macerováním v alkoholu. Čím silnější alkohol použijeme, tím lépe. Nejméně však s obsahem alkoholu 40%. Nadzemní části rostliny macerujeme na teplém místě přibližně 3 týdny. Slunce nám nevadí, je však potřeba tinkturu protřepávat pravidelně každý den. Podzemní části macerujeme obvykle 2x delší dobu. Některé kořeny nemají spatřit denní světlo a jiným přímé slunce vadí. To jsou ale spíš výjimky. Například jmelí obsahuje látky, které se teplem rozkládají a přestávají být účinné. Slunce naopak rostlinám dodá energii, která je pak obsažena i v samotné tinktuře. Pokud použijete domácí pálenku na místo lihu zakoupeného v lékárně, bude také tinktura obsahovat sluneční energii, kterou přijímalo ovoce, z něhož je pálenka vyrobena. Po třech týdnech obsah přefiltrujeme přes jemné sítko nebo tkaninu a uchováváme v tmavé lahvičce mimo světlo. Takto připravená tinktura obsahuje léčivé látky a obvykle se užívá 1 kapka na 1kg váhy a celkové množství se rozdělí do třech dávek za den.
Spagyrický postup takto připravenou tinkturou nekončí. Vylouhovanou a přefiltrovanou rostlinu nevyhodíme, nýbrž využijeme celou. Nejdříve je potřeba rostlinu perfektně usušit. Po vysušení ji vložíme do kovové nádoby a zapálíme ji. Kdyby nebyla rostlina dokonale vysušena, neshořela by zcela. Pálíme rostlinu tak, aby z ní vznikl tmavý popel. Tím se dostáváme k druhému filozofickému principu rostliny, k její duši – anima – Síra. Tento popel je potřeba vyžíhat tak dlouho, až se popel promění v jemný šedý prášek. Pokud po spálení rostliny zůstal popel v hrubší struktuře, můžete jej před vyžíháním podrtit. Na samotné vyžíhání použijte trochu destilované vody a zahříváme nad plamenem ohně tak dlouho, dokud se veškerá voda nevypaří. Na dně nádoby nám zůstane pouze šedobílý prášek, který v alchymii nazýváme tělem rostliny – solným korpusem – Sůl.
V poslední fázi přejdeme ke sloučení dosud pouze různými procesy rozdělovaných částí rostliny a spojíme ji opět do jednoho celku. Do tinktury vyrobené v prvním kroku nasypeme tělo rostliny v podobě šedobílého prášku a důkladně protřepeme. Šedý popel se nám bude před očima v tinktuře rozpouštět a postupně se úplně ztratí. Tinktura zůstane čirou tekutinou.
Spagyrista ví, kdy má sbírat rostliny pro jejich nejsilnější účinek. Při sběru a při práci s rostlinami k nim přistupuje s posvátnou úctou a pokorou. Šamani říkají, že duch rostlin bývá uvnitř rostliny jen v době jejího plného květu a vyjadřuje se vůní. V jiných fázích duch rostlin přebývá kolem rostliny jako její energetické tělo.
Pokud použijeme na výrobu tinktury čerstvé rostliny, bude tinktura sice více vonět, ale její účinek je slabší, než u rostliny sušené. Poměr rostlin v čerstvém a sušeném stavu se také liší. V čerstvém stavu použijeme 1 díl rostliny na 3 díly alkoholu, v sušeném stavu postačí poloviční množství rostliny anebo množství alkoholu zdvojnásobíme.
Je důležité, aby byly rostliny zcela ponořeny v alkoholu. Vybírejte takovou velikost lahvičky, aby byla spíše vyšší, než širší. Můžete si také vyrobit
Obzvláště pozorní pak budeme v kombinování různých druhů rostlin. Jejich výběr vždy volíme tak, aby se účinky podporovaly. Ideální je řešit pouze jeden zdravotní problém. Můžete se také poradit s někým, kdo se bylinkám dlouho věnuje nebo čerpat informace z pestré škály dostupné literatury. Pro inspiraci jak lze rostliny spolu kombinovat, se můžete podívat na stránky bylinkové firmy Naděje.
